Když se řekne druhá plavební komora na Smíchově

Když se řekne druhá plavební komora na Smíchově

9. 8. 2018

Něco z historie, která by se neměla zapomenout

Na jaře 2013 se mi ohlásil jakýsi Jan Skalický (původně zastupitel za ODS v Praze 5 v období do roku 2010). V té době byl pověřen vedením státní organizace Ředitelství vodních cest a přišel nám do komise územního rozvoje presentovat „takovou malou“ a hlavně nenápadnou stavbu druhé plavební komory na Smíchovské straně Vltavy. Později si Skalického občané Prahy 5 mohli všimnout v kampani do komunálních voleb v roce 2014, kdy nám cpal do ulic papírové policajty a vůbec ho bylo všude moc. No, ve volbách mu to sice nevyšlo, ale hned po jejich skončení se nevzdal a již z jara 2015 rozdával své vizitky jako šéf poradců zeleného transparentního místostarosty Lukáše Budína, za kterého vyjednával s developery a organizoval si s nimi schůzky v Ženských domovech, kde si z restaurace udělal svoji kancelář, a zejména „řídil“ personální obsazení odborů stavebního a územního rozvoje na radnici P5. Vše skončilo v létě 2015, když si o spolupráci pana Budína se Skalickým psali i novináři v denním tisku. A tak jej Budín musel oficiálně zapudit. Na oko se tak stalo na podzim 2015 a definitivně v květnu 2016, kdy byl z rady odejit i pan Budín. Skalický mu byl osudným.

Ale zpět ke komoře. Tehdy to měla být komora pro malá plavidla, která jsou formálně deklarována délkou do 20 metrů a užívána převážně jako malé privátní čluny. Odůvodnění její potřeby bylo popisováno složitostí soužití (z bezpečnostních důvodů) těchto malých plavidel s velkými parníky a nákladními loděmi ve stávající plavební komoře Smíchov. A tak tehdy (2013) komise územního rozvoje a rada MČ s návrhem komory souhlasila. Ale stále to byla ta malá automatická komora, jakou můžeme vidět na řekách a kanálech ve Francii, Holandsku a jinde.

Zvláštní na celé věci bylo také to, že v létě 2015 pan Budín, jakožto místostarosta pro územní rozvoj předložil radě návrh na výběr jakési firmy METALTEC PRO, s.r.o., která měla pro P5 zpracovat za 1.245.000,- Kč (bez DPH) „studii dopadu na území P5 v případě umístění druhé plavební komory na Smíchově“ (zveřejnili jsme na FB stránkách dne 4. 8. 2015). Na náš zásah pan Budín všechny své „podnětné“ návrhy z rady stáhl a dnes je nikde nenajdete. Tedy krom FB stránek STAN P5. Žádná studie se nakonec nekonala. Stejně měla sloužit jenom k obhajobě stavby druhé plavební komory a faktické dopady by byly šikovně překryty.

Je skutečně lodní doprava nejekologičtější dopravou?

V květnu 2016 došlo k zásadním změnám ve vedení radnice P5 a já jsem se stal radním pro dopravu. Již v létě 2016 nám přišli noví představitelé (do té doby jsme je neznali) představit záměr stavby druhé plavební komory a konalo se velké překvapení. Z malé komory pro motorové a bezmotorové loďky se najednou stala naprosto rovnocenná komora té stávající a navrhovanou komorou bylo plánováno proplouvání všech vltavských turistických parníků snad s výjimkou toho největšího kolesového Vyšehradu. Výbor územního rozvoje a komise dopravní s tímto návrhem nesouhlasily a s jejich podporou jsem tak do rady předložil návrh na nesouhlasné stanovisko k této zrůdné stavbě.

Ve stejné době mne oslovili občané z Janáčkova nábřeží, kteří se na radnici obrátili s žádostí o pomoc v boji proti komoře a přinesli velmi pádné argumenty spočívající ve zcela katastrofálním stavu lodních motorů turistických parníků, které po řece plují. Požádali jsme Centrum udržitelné mobility ČVUT o prověření stavu vypouštěných exhalací a v lednu 2018 jsme zveřejnili výsledky Zprávy o měření emisí Plavební komory Smíchov (https://www.praha5.cz/vysledna-zprava-o-mereni-emisi-z-lodni-dopravy/). Tyto výsledky jsou alarmující. Potvrdil se tak náš názor o naprosto chybně zpracované EIA obhajující stavbu druhé plavební komory. S výsledky jsme seznámili představitele hlavního města a dotčených ministerstev dopravy a životního prostředí. Reagovala však pouze radní hlavního města Jana Plamínková, která o situaci projevila zájem. Ilustrativním výsledkem měření bylo zjištění, že emise vypouštěné z naprosté většiny motorů plujících po Vltavě dosahují tragického stavu a ve vztahu k měřitelným veličinám se emise z jednoho takového motoru rovnají počtu emisí, který by v jeden okamžik vypouštělo 1000 moderních autobusů MHD.

To už nám na radnici P5 opravdu došla trpělivost, a tak jsme do následně zahájeného územního řízení o umístění druhé plavební komory na Smíchově podali za radnici námitky nejenom ohledně nepřiměřených emisí a tedy zejména vady ve zjišťovacím řízení EIA, ale též ohledně rozporu navrhované stavby s územním plánem a konečně též i likvidace jedinečného veřejného prostoru mezi Štítkovským jezem (vznikl již ve středověku) a Staroměstským jezem. Tato část řeky je historicky unikátní tím, že slouží desítky let jako významná rekreační plocha pro Praženy a návštěvníky Prahy a její ochrana je dána zejména tím, že stávající plavební komora Smíchov umožňuje proplutí lodím přes oba jezy najednou. Pokud ty totiž byla vybudována druhá komora (dle návrhu Povodí Vltavy a dříve ŘVC), tak by všechny velké lodě s turisty jezdily po celém dnes prakticky netknutém území řeky mezi oběma jezy a vytlačily by tak všechny malé lodě, šlapadla a tím by tento unikátní prostor na řece vzal za své.

Na jaře letošního roku jsem byl osloven Českou televizí – pořadem Nedej se, abych se k návrhu stavby komory vyjádřil na kameru. Z toho vznikla následující reportáž, kterou televize počátkem června 2018 odvysílala: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10782831463-nedej-se-plus/218562248410018-nova-plavebni-komora-v-srdci-prahy

A jaký je konec této zprávy?

Žádost o umístění stavby druhé plavební komory Smíchov byla stavební úřadem v Praze 5 zamítnuta s argumenty, které jsme uvedli v námitkách. Investor stavby – Povodí Vltavy se proti zamítnutému rozhodnutí ani neodvolal. Určitě není všem dnům konec a neznamená to, že je stavbě odzvoněno. Každopádně prozatím ano a musíme být bdělí.

Tomáš Homola
t.č. radní pro dopravu MČ Praha 5, advokát

Hnutí Starostové a nezávislí, Praha 5