Ekonomika a finance

Ekonomika a finance

Ekonomika: Praha 5 nejen staveništěm pro developery, ale místem pro život

Praha 5 se rychle rozvíjí a počet jejích obyvatel roste i díky nové bytové výstavbě a developerským projektům. Nové domy ale samy o sobě živou čtvrť nevytvoří. Lidé potřebují také obchody, služby, sportoviště, trhy, restaurace, kavárny a místa, kde se mohou potkávat. Právě zde má Praha 5 stále velký nevyužitý potenciál.

Chceme proto podporovat vznik a rozvoj ekonomických projektů, které současně zvyšují kvalitu života a atraktivitu městské části. Tyto dva cíle se nevylučují – naopak se mohou vzájemně podporovat.

Chceme také více dostat místní podnikání přímo do ulic Prahy 5. Jedním z konkrétních projektů by mohl být pravidelný půldenní trh na Štefánikově ulici. Na několik hodin by se část ulice otevřela pouze chodcům a proměnila se v živý městský prostor. Své místo by zde měli prodejci jídla, místní restaurace a kavárny, zemědělci s vlastními produkty, ale také řemeslníci a další drobní podnikatelé z Prahy 5. Nešlo by jen o další trh, ale o příležitost ukázat, co všechno na Praze 5 vzniká, propojit místní podnikatele se zákazníky a současně na několik hodin vrátit jednu z hlavních smíchovských ulic především lidem.

Chceme také více myslet na drobné podnikatele, živnostníky a místní obchody. Právě oni vytvářejí živé ulice a zajišťují služby, které lidé používají každý den. Praha 5 by proto měla pravidelně zjišťovat, jaké obchody a služby v jednotlivých čtvrtích chybějí. Může jít například o pekařství, opravny, řemeslné provozovny, drogerie nebo další běžné služby. Tyto informace by následně měla využívat při rozhodování o pronájmu vlastních nebytových prostor a při plánování rozvoje jednotlivých lokalit.

Podnikatelům chceme také výrazně zjednodušit komunikaci s radnicí. Vzniknout by měl jednoduchý podnikatelský portál „Podnikám na Pětce“, kde podnikatel na jednom místě najde nabídku volných obecních prostor, informace o povoleních a záborech, formuláře, možnosti podpory, pravidla pro předzahrádky a trhy i kontakty na konkrétní pracovníky radnice. Úřad nemá podnikatelům komplikovat život tím, že musí potřebné informace hledat na několika různých místech.

Radnice by se měla zaměřit také na oživení míst, která mají velký společenský a ekonomický potenciál, ale dnes nejsou dostatečně využívána. Jedním z nich je Smíchovská tržnice, která by měla znovu získat svou původní funkci skutečné městské tržnice s potravinami, lokálními produkty a dalšími službami. Podobně chceme hledat cestu k obnově sportovního areálu Císařka, který dnes chátrá. Městský majetek nemá ležet ladem – má sloužit lidem a tam, kde je to možné, vytvářet také ekonomickou aktivitu a příjmy pro městskou část.

Finance: držet rozpočet na uzdě a využít nové zdroje

Na Praze 5 chceme prosazovat jednoduchý princip: městská část musí hospodařit odpovědně. Praha 5 investuje značné prostředky do škol, veřejného prostoru nebo oprav svého majetku, což je správně. Městská část ale potřebuje seriózní investiční plán na několik let dopředu. V minulosti totiž opakovaně využívala k financování svých výdajů rezervy vytvořené v předchozích letech. Rezervy mají sloužit především pro mimořádné situace a strategické investice, nikoli jako dlouhodobá náhrada běžných příjmů.

Nejdřív musí šetřit sama radnice. Chceme se podívat na provoz úřadu, správu majetku nebo náklady na energie. Praha 5 má rozsáhlý majetek i vysoké provozní výdaje a právě tam vidíme prostor pro efektivnější fungování. Rostou ceny energií, údržby i běžného provozu budov. Právě proto chceme investovat do energetických úspor, modernizace škol a lepšího řízení spotřeby energií. To nejsou „neviditelné investice“, ale kroky, které mohou městské části v dalších letech přinášet významné úspory. Konkrétně by mělo dojít například k centralizaci nákupu energií a důslednějšímu sledování jejich spotřeby v jednotlivých budovách městské části.

Dalším principem je transparentnost. Lidé mají právo vědět, kolik stojí jednotlivé projekty, kdo je realizuje, v jaké jsou fázi a zda se jejich rozpočet během realizace nenavyšuje. Chceme proto zveřejňovat jednoduché a srozumitelné informace o investicích i provozu městské části. Občan nemá studovat desítky stran rozpočtových tabulek, aby zjistil, co se děje s jeho penězi. Radnice musí umět vysvětlit rozpočet normálním jazykem.

Každý musí mít možnost jednoduše zjistit, zda projekt běží podle plánu a kam konkrétně veřejné peníze směřují. Týká se to například také prostředků a investic vyjednaných s developery, o jejichž konkrétním využití dnes občané nemají vždy dostatečný přehled.

Dlouhodobě budeme usilovat také o zvýšení vlastních příjmů městské části. Na Praze 5 sídlí řada významných firem a městská část je důležitým obchodním a administrativním centrem. Výnosy spojené s touto ekonomickou aktivitou však z velké části směřují do veřejných rozpočtů mimo samotnou městskou část. Praha 5 proto musí aktivně hledat zdroje příjmů, které může sama ovlivnit, a zároveň prosazovat takové nastavení financování městských částí, které bude lépe odpovídat jejich skutečným potřebám.

Větší přínos z cestovního ruchu

Jedním z témat je také poplatek z pobytu. Praha dnes vybírá 50 korun za osobu a noc, což je současné zákonné maximum. Pokud chceme tuto částku zvýšit, je proto nejprve nutné prosazovat změnu zákonného limitu a následně o nové výši rozhodnout na úrovni hlavního města.

Dává smysl o takové změně diskutovat. Turistický ruch přináší Praze významné ekonomické přínosy, ale zároveň vytváří náklady na veřejný prostor, úklid, dopravu, bezpečnost a další městské služby. Část těchto nákladů nesou také městské části, ve kterých jsou soustředěny hotely a další ubytovací zařízení.

Praha 5 je v tomto ohledu ve specifické situaci. Díky své poloze, dopravní dostupnosti a nabídce hotelů slouží také jako významná ubytovací základna pro návštěvníky metropole. Řada turistů zde přespává, zatímco podstatnou část dne a svých výdajů tráví v historickém centru. Praha 5 tak nese část nákladů spojených s turistickým ruchem, aniž by z něj vždy získávala odpovídající ekonomický přínos.

Proto chceme prosazovat dvě změny: umožnit Praze v případě potřeby stanovit vyšší poplatek z pobytu a současně usilovat o to, aby se větší část jeho výnosu vracela přímo do městských částí podle toho, kde návštěvníci skutečně bydlí a kde vznikají související náklady. Tyto peníze by měly být viditelně využívány například na údržbu veřejného prostoru, čistotu ulic, zeleň, bezpečnost nebo rozvoj míst, která využívají obyvatelé i návštěvníci.

Při debatě o výši poplatku je možné dívat se také na zkušenosti jiných evropských metropolí. Praha dnes vybírá 50 korun, tedy přibližně dvě eura za noc. V některých velkých evropských turistických městech je zatížení návštěvníků vyšší a často se odvíjí od ceny nebo kategorie ubytování. Cílem proto nemá být jednoduše „zdanit turisty“, ale nastavit systém tak, aby část nákladů, které cestovní ruch městu vytváří, nesli také jeho návštěvníci a aby z vybraných prostředků měly prospěch i čtvrti, ve kterých jsou ubytováni.